Výsadba

Roubované sazenice melounů vysazujeme nejlépe na nezastíněný záhon, který je nasměrován na jih. Již na podzim je potřeba záhon zrýt a zapravit do něho chlévský hnůj nebo kompost. Rostliny je možné také úspěšně pěstovat přímo na kompostu.

Protože roubované rostliny porostou velkou plochu, je vhodné dodržet minimální spon výsadby 2×2 metry. Pozor na hloubku vysazení. Je nutné, aby roub i kolíček vyčníval nad povrch zeminy, aby se zabránilo jeho zakořenění. Tím by se totiž nejen ztratila výhoda roubování, ale vzniká riziko, že by celá rostlina uhynula. Proto, pokud bychom i při dodržení hloubky výsadby viděli, že roub vytváří kořínky, je nutné je odstranit. Kolíček nesundáváme.

Na stanoviště vysazujeme nejdříve po 15. květnu, kdy již nehrozí poškození sazenic nočními mrazíky. Krátce po výsadbě je vhodné rostliny ošetřit proti plísni. Výhodné je podložit rostliny černou netkanou textilií, která ohřívá půdu a zároveň zabraňuje růstu plevelů. Ve vyšších polohách je dobré na dva týdny po výsadbě ještě rostliny přikrýt bílou netkanou textilií, která urychlí růst.

Pozor na slimáky, kteří poškozují sazenice, mladé výhony i malé plody.

Melouny můžeme pěstovat také ve foliovníku nebo skleníku. Tam je však musíme ručně opylit. Venku květy opyluje hmyz.

Zalévání

Plody melounů obsahují velké množství vody, proto pokud chceme velkou sklizeň, je potřeba rostlinu zalévat větší dávkou vody několikrát týdně. Nejlepší čas na zalévání je večer a je potřeba zalévat pouze ke kořenům a zabránit zbytečnému namočení listů. Výhodná je kapková závlaha.

Při zálivce můžeme rostlinu také přihnojit ve vodě rozpustným hnojivem.

Zaštipování

Někteří pěstitelé zaštipují rostlinu hned po vysazení, někdo vyštipuje výhony, které nemají plody, jiní regulují počet plodů na rostlině. Při běžném pěstování ale vodní melouny zaštipovat nepotřebují. Udrží tolik plodů, kolik mají živin.

Sklizeň

Poté, co plody melounů narostou do své maximální velikosti, musejí ještě dozrát. Dozrávání melounů trvá 4 až 5 týdnů. První plody dozrávají kolem poloviny srpna. Určení zralosti melounů je obtížné. Nejlepší je označit si meloun, který vyrostl jako první, sklidit ho po přibližně 5 týdnech a ověřit si, zda je dostatečně zralý.

Můžeme se dočíst, že se zralý meloun pozná podle žluté slupky na ploše, kterou ležel, podle zasychající stopky, podle kroutící se stopky, podle poklepu a podobně. Avšak slupka žloutne už v době, kdy má plod přibližně 10centimetrový průměr, a přitom stále roste. Zasychající stopka také není pro určení zralosti melounu nejpřesnější. Plody často přezrávají a hnijí dříve, než stopka stihne zaschnout.

Poklep na slupku je o něco přesnější metodou. Při jemném poklepání by se měl ozývat dutý zvuk. To je však silně ovlivněno tím, zda uvnitř melounu nejsou praskliny, jak je velký, na jaké místo poklepáváme apod. Nejpřesnějším způsobem určování zralosti melounu je asi kroutící se stopka

Roubované sazenice okurek vysazujeme nejlépe do skleníku nebo foliovníku. Pěstovat je můžeme i v nádobách s opěrnou tyčí na jižních balkonech. Rostliny potřebují k růstu dostatek živin, proto je dobré již na podzim půdu zrýt a zapravit do ní chlévský hnůj nebo kompost. Někdo dává přednost granulovaným hnojivům nebo pravidelnému přihnojování v zálivce.

Sazenice vysazujeme tak, aby roub i kolíček byl nad povrchem půdy. Hlavně při pěstování ve foliovníku a skleníku musíme dávat pozor na to, aby roub nezakořenil. Nejen, že by se tím ztratila výhoda roubování, ale hrozí, že celá rostlina uhyne. Kolíček z rostliny nesundáváme, aby nedošlo k odlomení roubu.

Okurky sázíme od sebe 45-50 cm, aby měly dostatek prostoru. Pro úsporu místa a jako preventivní opatření proti vzniku plísní je výhodné vertikální pěstování, kdy rostlinu vedeme po opěrné tyči, síti, provazu nebo konstrukci směrem vzhůru. Při nejpoužívanějším způsobu od stropu spustíme dvojitý provázek, na kterém po 20 cm uděláme uzly. Vzniklými oky vedeme hlavní výhon rostliny, postranní výhony zaštipujeme za prvním listem.

Zálivku provádíme pravidelně, vždy větší dávkou vody, aby se dostala až ke kořenům. Voda by měla být odstátá a mít teplotu jako půda. V ideálním případě si umístíme nádobu na zálivkovou vodu přímo do skleníku. Při vysoké teplotě vzduchu také pravidelným větráním snížíme riziko vzniku plísní.

Pro roubování vybíráme partenokarpické odrůdy, které nepotřebují k tvorbě plodů opylení a tvoří plody z každého květu. Zasychající mladé plody jsou známkou nedostatečné výživy rostliny, kterou je vhodné přihnojit ve vodě rozpustným hnojivem. Častou a pravidelnou sklizní docílíme větší násady květů. Přerůstající plody naopak tvorbu květů snižují.

Roubované sazenice mají silnější kořenový systém, proto nepotřebují tak častou zálivku, jako rostliny neroubované a netrpí tak často na plísňová onemocnění. Plísním předcházíme zálivkou ke kořenům, častým větráním, preventivním postřikem mladých rostlin, případně můžeme v zálivce aplikovat biopřípravek Polyversum v dávce 5 ml ke každé sazenici.

Při správné péči plodí rostliny až do října.